Když renovujeme historický motocykl, tak máme minimálně 2 cesty. Buď totální fabrický stav a pak můžete všechny okolo drbat že to mají špatně nebo si prostě udělat motorku pro radost a ignorovat rozumbrady, co vás na srazech, burzách drbou že tam nemáte třeba správný gumy na stupačkách. Je jedno co a kdo říká vaší motorce, důležitý je, že dělá radost majiteli – vám.

Já jsem bohužel jednou nohou v obou táborech. Když se dívám na motorku, tak mi pracovní deformace nedovolí obdivovat krasavce ale hledám jestli ten stroj má lakovaný madlo, jestli je to origo nebo replika, jestli jsou linky lepený, motor pískovanej, jaký použil borec šrouby atd… Protože to je moje práce, aby z naší dílny vyjížděli motorky, kterým nikdo neřekne ani popel. Musí být dokonalý, protože to je náš pojízdnej bilboard. Takže prostě musí a basta.

Na druhou stranu, i když ta motorka má mnoho nedokonalostí, obdivuju každýho, co se do toho ve své kutilské dílně pustí a hlavně to dokončí do stavu, že na motorce jezdí a má z ní radost. Hodně se teď nosí hlášky typu “napadeno kutilem”. Nejvíc obdivuju motorky právě napadený kutilem, protože ty všechny možný instalace kontrolek, blinkrů, šachovnice vpletený na rukojeti, uřezaný panelkový masky, zahozený nebo ořezaný prsíčka… Je tam z toho cítit da dřina a kus odvedené práce. To všechno ti lidi dělali aby se právě odlišili, aby to NEBYLO ORIGO. A my se v dnešní uspěchaný době zase můžeme zbláznit a běhat po burze s baterkou, právě abychom dohledali ty chybějící díly, abychom to měli origo. Není to tak trochu úsměvný? 🙂

Kolik z vás si dává konce aukcí z aukra do upomínky na telefonu a pak bez jakýchkoliv servítek svedou aukční bitvu v posledních vteřinách, byť jsou to někdy i drobnosti:)

Někdo si poklepe na čelo, ale vždyť je to krásný a vlastně nás to všechny spojuje, ať jsme vyznavači předválek, Jawáci, Čezeťáci nebo opovrhovači Čs. produkce a milovníci zahraničních značek.

Takže až si zase sednete k inzertnímu serveru nebo budete organizovat s kámošema nálet na burzu, tak se na chvili zastavte, zasmějte se, uvědomte si, že máte skvělej koníček a je úplně jedno jestli kozí dech nebo naleštěný Norton. Je to o úctě ke značce a legendě.

Můj kamarád Mates řekl krásnou větu: “Veteráni jsou jako onanie, ať si to každý dělá, jak se mu to líbí.”
A má pravdu.

Napište mi vaše názory, připomínky ale i vzpomínky na nějaký dobrý kup na info@motokenny.cz 🙂